Podvečer se Smitkou

Rodáci města Turnova uspořádali besedu o turnovském Josefovi Smitkovi. Původní plán – uspořádat besedu jen pro své členy – se pomalu rozrostl, takže z Kamenáře se vše přesouvalo k Sasíkům. Kromě členů spolku Rodáků zde bylo i několik skautů a dále především místní horolezci všech generací. Hlediště bylo zcela plné, mnozí stáli na schodišti nebo až u vitrín.

O J. Smitkovi zajímavě promluvil jeho tehdejší pamětník Drahoš Machaň. Upozornil na některé skutečnosti, v poslední době bohužel opomíjené (nebo zkreslené) zvláštním pojetím jak knižního, tak především filmového zpracování. Brilantní řeč doplňovaly různé historky a zajímavosti. Slovo bylo předáváno p. Jiřímu Čihulkovi, synovi nájemců pohostinství na Valdštýně, který události doplnil dalšími momentkami.

Nesmělo chybět připomenutí J. Smitky – řečeného Joska – jako předválečného skauta. Zástupci turnovských skautů se dostalo příjemného pozvání, aby připomenul vývoj skautských (a horolezeckých) předválečných generací a propojil je s dochovanými událostmi (např. Kujanovo pletené lano na bříze u klubovny, lezení na Kapelníka za pomoci řeznických háků apod.). Na dávném filmovém pásu se Smitka naposledy podíval do kamery – a byl pryč… I když skautskou stezku opustil v druhé polovině 30. let 20. století, starý filmový záznam je jedinečnou momentkou tohoto místního lezce.

Druhou polovinu besedy uzavíral Vladimír Procházka. Promítl několik desítek fotografií z archívu svého otce (taktéž Vl. Procházka – řečený Chroust). Připomněl Vlastu Štáflovou, několik lidí z generace kolem Josefa Smitky, vzpomenut byl film v archívu České televize.

Zajímavé události, milé vzpomínky, připomenutí postojů a názorů Josefa Smitky pomalu uzavřely tuto příjemné setkání. Po skončení v několik hloučcích proběhla zajímavá diskuse mezi účastníky, upřesnění událostí a připomenutí dalších jmen…

Je možné, že pro velký ohlas by podobná beseda mohla být znovu uspořádána.