„No tak mi to ukaž! Jen aby to nebylo takové to Hí-Ha-Hó…“.

Tak Slim začal naše nedávné středeční setkání u piva. Ono totiž to Hí-Ha-Hó je mistrně odvedená fabulace na téma nejstarší trampské osady v Českém ráji. Kam se na ni hrabe jedna ze skutečně prastarých čundráckých osad – El Torro, Hí-Ha-Hó měla být ještě starší a artefakty z jejího vzniku byly kdysi náležitě a hodně ceněny; nemluvě o tom, jak horečka mamonu některým zájemcům připravila bezesné noci… Ale o tom někdy příště.

Na začátku roku 2017 získanou vlajku jsem opatrně vybalil z krabice a rozložil na stůl. Slim se na ni podíval a prohlásil, že se nejedná o jakýsi domnělý podvrh, nýbrž o skutečnou vlajku z té doby. Vlajka je uvnitř vyztužena filcem, z jedné strany má pečlivě vyšitý nápis Vlajka vítězů a ze strany druhé Oblast Riegrova. Po obvodu je přišita vyztužená šňůra, která dodnes nese známky zlatavé barvy. K vlajce byla přibalena stužka s textem „Turnov – junáci – 1946“.

První vlajku vítězů si z oblastních závodů odnesla turnovská hlídka ve 30. letech (drželo se pravidlo, že po třetím vítězství vlajka natrvalo připadla vítěznému sboru). Kde dnes tato skončila, to už nikdo neví – pravděpodobně ji odvál čas do propadliště dějin. Poměrně dochovaná vlajka z prvních poválečných let by měla být vlajkou druhou. Porovnáte-li snímek z května 1946, kdy tehdejší vlajku vítězů drží Karel Mráz před turnovskou spořitelnou, rozpoznáte rozdíl – nejedná se o tu samou vlajku.

Tato je jiná, získaná později (červen 1946) na oblastních závodech. Jak praví kronika družiny Bobrů z 3. oddílu: „Turnov je v záplavě junáckých košil a šátků. Dopoledne byly závody za velmi nepříznivého počasí. Hlídka bratra Punti se umístila po těžkém boji a veliké smůle na šestém místě mezi 30 závodními hlídkami a získala oddílu diplom. (…) Při silné konkurenci a vezmeme-li v úvahu, že všichni členové této hlídky jsou pouze jeden rok junáky, je toto umístění zcela dobré. (…)“. Závody byly úspěšné, účast obrovská. Není divu, byla to jedna z největších poválečných skautských akcí v oblasti.

Které družiny (resp. v jakém obsazení) je uvedená vlajka, toť zatím záhadou. Tajemstvím zahalená je i její další cesta v průběhu několika desítek let až na pult jednoho libereckého starožitnictví.

Měli jsme však štěstí. Podobně jako u jedné dávné kroniky, kterou nám neznámí příznivci zachránili ze sběrných surovin kdesi v Mladé Boleslavi, dostali jsme i nyní správné informace a vlajku jsme za několik stokorun mohli pořídit… Ve střediskovém rozpočtu jsme udělali zrovna takovou díru, kterou si tento vzácný a zajímavý artefakt zaslouží.

Vždyť památek z doby skautského pravěku je již pramálo!

Viktor „Toma“ Tomek