Mimoňské pádlo. Neutopit se, nezabloudit, dojet do cíle! 1.-2.června 2012

Na meandry do Mimoně se letos ze střediska vypravily už v pátek večer tři skupiny. Medvědi (4.CH), Sovičky (1.DO) a Dream Team (Roverský kmen). Všichni se velice těšili na náročnou štafetu skládající se z plavby na kanoi, běhu, horského kola a nakonec silničního kola. Ovšem na celý závod si museli ještě noc počkat.

Zahájení závodu bylo kolem déváté ranní, kdy už musely být připravené všechny hlídky, protože v 9:30 je začaly vypouštět. Naštěstí se všechno stíhalo, a tak hlídky vypouštěné po 3 minutách se odrazily od břehu přesně. Cesta ve dvou v kanoích trvala ze všeho nejdéle a byla i velice náročná. Meandry stáčející se Ploučnicí daly zabrat i těm nejlepším. Plavba většinou trvala okolo jedné hodiny. Po předání štafety běžci, který běžel vcelku rovným terénem asi 3 km, se dostalo i na horské kolo, které mělo cestu o dost náročnější než běžec. Cestu do kopce, celou písčitou, zvládl jen málokdo vyšlapat na kole – většina s kolem vyběhla. Cesta k letišti, kde na ně čekalo silniční kolo, byla už oproti tomu snadnější. Cyklista na letišti jel přímo 3 km až k stojící židli, kterou objel a vracel se opět přímo zpět. Jeden z nejlepších výsledků dosáhl očividně zdatný cyklista za celých 10 minut – neuvěřitelné.

Po závodě čekal na závodníky krátký odpočinek s výborným gulášem. Závod totiž ještě nekončil. Na mimoňském rybníku se mělo ještě celé družstvo porvat s pramicí. V tuto chvíli mělo ukázat, jestli je soudružné a umí spolupracovat. Některé hlídky to ukázaly velmi precizně.

V 16:15 bylo vyhlášení výsledků. Turnov rozhodně nezůstal mezi posledními. Dream Team překonal i domácí Mimoňáky a získal 1. místo. Medvědi také nebyli poslední, byli na 5. místě. A Sovičky byly za snahu odměněny 3. místem (raději přímo nezmiňuji z kolika). Také nesmíme zapomenout na ještě jeden team z našeho střediska.  Soutěžil v kategorii Dvojice, to znamená, že se po dobu členové štafety střídali. Museli se tedy rychle přemísťovat na místo předání další štafety. Dvojice Ťapka a Podkovák se bohužel neumístila na schůdku vítězů, ale velice dobře si s celou štafetou poradila!

Tento další zážitek, při kterém si člověk sáhl na dno svých sil, se vepsal do mé paměti, a snad příště se všichni vyšplháme ještě o příčku výše!