Židovská kultura v polsko-českém muzikálu

Akce Židovská kultura v česko-polském pohraničí jsem se trochu bála. Především kvůli tomu, že to pořádají Poláci a já polsky neumím ani ň, ovšem když jsme se poprvé setkali v Jeleni Hoře, bylo všem jasné, že s tímhle problém nebude. Nejenže jsme měli překladatele, ale sami Poláci se ujišťovali, zda jim rozumíme, a snažili se mluvit pomalu.

A k tomu překrásné divadlo, skvělí lidé, ať už Češi, nebo Poláci, a spousta srandy. Další věc, které jsem se bála, že vlastně neumím moc zpívat nebo hrát. Z této spolupráce totiž mělo vzniknout jakési divadlo. Ano, jakési. Neměli jsme totiž žádnou představu, o co jde a co my budeme dělat. Tento pocit jsem měla i po druhém setkání, které bylo tady v Čechách. Sice jsem tušila, že se tam bude žonglovat, zpívat dvě písničky, které jsme zkoušeli, ale jinak nic moc. Přišlo mi, že je to všechno jen zábava.

Konečně po posledním setkání už vím, jak vše bude. A musím říct, že to, co se zdálo zábavou, byla důkladná příprava na to, co budeme muset umět. A dokonce nás Poláci chválili, jak nám to jde. Tedy doufám, že si nevymýšleli a že nejsme pozadu za polskou skupinou. Dvě setkání jsme totiž měli jen s instruktory. Myslím, že tento muzikál bude nádherný, a to i kdyby jen proto, že se na něm dokázaly dohadovat dva národy. Písně jsou skvěle vybrány a já si je musím stále zpívat. Se mnou tam ze střediska jsou i jiní, kteří to cítí snad stejně a nemůžou se dočkat premiéry.

A i kdyby se vše nepodařilo, rozhodně to stálo za tu zábavu a poznání jiných lidí. Nemůžeme toho moc prozradit, ale já osobně se nejvíc těším na krásné zakončení s bublinami, které zde v Turnově bude 9.6.2013 🙂