Zimní tábor v Kremnických vrších

Týden jarních prázdnin prožilo 17 skautek a skautů z Libereckého kraje na zimním táboře
v Kremnických vrších na Slovensku. Z našeho střediska se z dětí přihlásili pouze 4, proto jsme zbylá
místa obsadili liberečáky. Ubytováni jsme byli na chatě Hostinec, která se nachází ve střední části
Kremnických vrchů ve výšce 1150 m n. m., a patří Klubu slovenských turistov z Kremnice.

Vlakem jsme odjížděli v pátek večer z Turnova. Přes Pardubice, Ostravu a Vrůtky jsme se
v ranních hodinách dostali do Banské Bystrice, odkud jsme pokračovali autobusem do Králik. Odtud
jsme se vydali k místní sjezdovce, po jejímž okraji jsme začali stoupat na vrcholky Kremnických vrchů.
Po náročném výstupu na hřeben jsme byli odměněni výhledy na Nízké Tatry a Velkou Fatru. Po
příchodu na chatu jsme se ubytovali a někteří se ještě vrátili do Králik pro další zásoby.
V neděli jsme po snídani vyrazili pro zbytek zásob a běžky, které zůstali v zásobovacím
vozidle. V chatě nás čekala horká polévka a po menším odpočinku jsme se vydali na vrcholky
Velestúru a Smrečníku stopovat medvěda v podání Vrouba a Rysíka. Cestou jsme také narazili na
stopy, o kterých jsme si mysleli, že jsou medvědí. Později jsme se přesvědčili, že medvědí stopa
vypadá jinak.

V pondělí nás čekal výlet na běžkách. Přes sedlo Tri kríže, Kralické a Bystrické jsme dojeli na
Skalku, kde jsme se nasvačili a kochali se výhledy na Banskou Bystrici a okolní pohoří. Ze Skalky jsme
ještě sjeli ke Görgeiho tunelu, kterým se v minulosti převážely zlaté a stříbrné rudy z Kremnice do
Banské Bystrice. Od tunelu jsme se vrátili na Skalku na místní běžkařský stadion a odtud stejnou
cestou jako ráno do chaty.

Další den byl v plánu pěší výlet přes Hornou skalu pod Košiar a přes Grófov obed a zpět po
modré značce, která kopíruje původní stezku z Banské Bystrice přes Hostinec do Kremnice. Cestou
jsme objevili již skutečné medvědí stopy. Ty z neděle byly rysí. Medvěda jsme naštěstí nepotkali.
Možná se nás taky bál. U Grófova obedu jsme si uvařili polévku a vydali se zpět do chaty.
Chtěli jsme ještě využít zbytků sněhové pokrývky, a proto jsme se ve středu opět vydali na
běžky. Naším cílem byl opět stadion na Skalce. Tentokrát jsme z chaty odešli na druhou stranu
směrem k chatě pod Čerešňou. Nejprve pěšky a asi po 3 km jsme narazili na sníh. Konečně jsme se
mohli přezout, nasadit lyže a užít si poslední zbytky sněhu. Cestou na Skalku jsme museli několikrát
přenášet, ale to nás neodradilo. Na stadionu proběhlo několik soutěží do táborové olympiády a
potom jsme se stejnou cestou jako v pondělí vrátili zpět na Hostinec.

Po čtvrteční snídani a nástupu jsme po modré vyrazili pěšky do Kremnice. Přes Körmendyho
jaskyni jsme došli do centra. V místní cukrárně a výrobně perníků jsme oslavili Lídiny 10. narozeniny a
po nákupu suvenýrů jsme se přes Kremnický hrad vydali do Banského muzea. Zde nám byly zapůjčeny
ochranné přilby s lampičkami a čekala nás prohlídka důlního díla Andrej Štôlňa. Štola byla otevřena
v roce 1982 a sloužila k průzkumu zdejšího kopce, v kterém se údajně nachází 20 tun zlata a 200 tun
stříbra. V dole naštěstí nikdo nezůstal a nás čekal náročný výstup přes Kremnický štít zpět na chatu.
Na loukách okolo Kremnického štítu jsme mohli obdivovat rozkvetlý šafrán bělokvětý.
V pátek jsme po nástupu vzali běžky a vyrazili jsme ke Trem krížům, kde se ještě nacházel
sníh. Zde nás čekaly poslední disciplíny zimní olympiády. Po návratu na chatu a polévce jsme pěšky
vystoupali na Smrečník, kde jsme si zahráli několik her, a na Velestúr, abychom zde prozkoumali
legendami opředený runový nápis. Většina se potom vrátila do chaty a někteří znovu vystoupali na

Smrečník, aby se mohli podívat na nádherný západ Slunce. Po večeři a nástupu jsme vyhodnotili
tábor, táborovou hru a olympiádu a šli jsme spát.
V sobotu ráno jsme si po brzkém budíčku zabalili, uklidili jsme chatu a vydali jsme se na
autobus do Králik. Cesta dolů byla ráno zledovatělá, a to náš postup dost komplikovalo a zdržovalo.
Autobus jsme ale stihli, v Banské Bystrici jsme přestoupili na vlak a ve večerních hodinách jsme se
vrátili do Turnova a Liberce.

Během týdne bylo, kromě jednoho odpoledne, pořád slunečno. I přes pozdní termín jarních
prázdnin a vyšší denní teploty bylo ještě dost sněhu na běžkování. Všichni si tábor na Slovensku užili a
ani jazyková bariéra nebyla u mladší generace tak veliká 🙂